Napsala O wellbeingu ve školách se v dnešní době mluví často. Nejčastěji ale v souvislosti s dětmi – jak se cítí, co prožívají a jak jim vytvořit bezpečné a podporující prostředí. Na učitele, bez kterých by to nešlo, se bohužel často zapomíná. Přitom právě wellbeing učitele v mateřské škole má zásadní vliv na atmosféru ve třídě, fungování kolektivu i na to, jak se celkově cítíme v prostředí, ve kterém spolu s dětmi trávíme tolik času.
Co je wellbeing učitele a proč na něm záleží
Wellbeing učitele neznamená, že je všechno ideální a že nikdy nejste unavení nebo přetížení. Znamená spíše dlouhodobý pocit pohody, smysluplnosti a vnitřní rovnováhy v práci, kterou děláte.
Učitelé v mateřské škole neustále dávají – energii, pozornost i emoce. Jsou pro děti vzorem v tom, jak reagovat na stres a nečekané situace i jak pracovat s vlastními emocemi. Jejich naladění velmi často určuje atmosféru celé třídy. Pokud je učitel dlouhodobě vyčerpaný, podrážděný nebo v napětí, děti to velmi rychle vycítí a ovlivní to pohodu ve třídě.
Proč zapomínáme na wellbeing učitelů?
Ve školství se v posledních letech hodně mluví o wellbeingu dětí, jejich duševním zdraví a vytváření bezpečného prostředí. To je samozřejmě důležité a potřebné. Wellbeing učitelů však často zůstává v pozadí, jako by byl automatickou součástí jejich profese, kterou prostě učitelé musí „nějak zvládnout“.
Možná je to tím, že se od učitelů očekává neustálá péče o druhé. Jsou zvyklí dávat energii, podporu i pozornost a své vlastní potřeby odkládají stranou. Jenže právě učitel je ten, kdo aktivně vytváří prostředí třídy. Spokojené a klidné děti nemohou dlouhodobě fungovat s vyčerpaným a přetíženým pedagogem. Péče o wellbeing učitele v mateřské škole proto není luxus, ale nezbytná součást kvalitní pedagogické práce.
Wellbeing učitele v mateřské škole v každodenní praxi
Wellbeing učitele se skládá z drobných každodenních kroků. Z toho, jak se ve třídě cítíte, jak komunikujete s kolegy, jak pracujete s vlastními očekáváními i jak dokážete reagovat na realitu běžného dne. Nejde o dokonalost ani o to zvládat všechno bez chyby. Jde o hledání rovnováhy mezi potřebami dětí a vašimi vlastními možnostmi. Právě malé změny v přístupu a nastavení mohou mít velký dopad na to, jak se ve své práci cítíte – a jak se následně cítí i děti ve třídě.
Udělejte si ze třídy svůj prostor
Pro mě osobně je velmi důležité, abych se ve třídě necítila jen jako „v práci“, ale aby to byl prostor, kde je dobře nejen dětem, ale i mně samotné. Ve třídě trávím velkou část dne, a pokud se tam necítím příjemně, rychle se to projeví na mé náladě i energii.
Mám proto ve třídě drobnosti, které jsou moje – oblíbenou propisku, hrnek, fotografii svých dětí nebo maličkosti, které mi dělají radost. Nejde o nic velkého nebo okázalého, ale o pocit, že prostor, ve kterém pracuji, není sterilní a cizí. Díky tomu je třída jakýmsi druhým domovem, a to jak pro děti, tak pro mě. V takovém prostředí se mi mnohem lépe pracuje, reaguje i improvizuje.
Komunikace s kolegyní je základ
Pokud pracujete ve třídě ve dvou, vzájemné naladění dělá obrovský rozdíl v tom, jestli se do práce těšíte nebo naopak. Je důležité si s kolegyní hned na začátku spolupráce nastavit základní pravidla – co nám vyhovuje, co nám vadí a jak budeme řešit neshody či náročné situace. Umět si věci říkat otevřeně, ale s respektem, je jeden z klíčových pilířů wellbeingu učitele.
Plánujte, ale umějte improvizovat
Plánování je důležité a potřebné. Stejně důležité je ale přijmout, že ne všechno vyjde podle plánu. Pokud vidím, že děti nejsou naladěné, činnost je nebaví nebo prostě „nefunguje“, je zcela v pořádku zvolnit, změnit směr a netlačit na pilu. Nevyčítat si, že jsem nestihla všechno, co jsem měla v plánu, je obrovská úleva pro mou psychiku.
Vycházejte nejen z potřeb dětí, ale také svých
Jednou z nejtěžších, ale zároveň nejdůležitějších věcí v učitelské praxi je naučit se rozlišovat, co je ještě v naší kompetenci a co už ne. Sama jsem měla na začátku praxe tendenci brát si problémy dětí domů a chtít všem pomoct za každou cenu.
Postupem času jsem se ale naučila, že nemohu vyřešit všechno. Pokud děti pocházejí z náročného rodinného prostředí nebo řeší situace, které přesahují mou roli pedagoga, je důležité znát hranice profesionality. Nejsem spasitelka, jsem učitelka. A tak je to naprosto v pořádku.
Spokojený učitel není sobecký učitel
Pečovat o svůj wellbeing neznamená být méně profesionální. Právě naopak. Wellbeing učitele je základem pro vytváření bezpečného, klidného a laskavého prostředí, ve kterém se děti cítí mnohem přirozeněji. Pokud má být dětem ve třídě dobře, musí tam být dobře i učiteli. Vyrovnaný a spokojený učitel dokáže svou práci odvádět s větším klidem, empatií i porozuměním.
Podpora může pomoci wellbeingu učitele
Na závěr bych chtěla přidat jednu osobní zkušenost. Když se v práci dlouhodobě necítíte dobře a nevíte proč, není slabost říct si o podporu. V českém školství mentoring zatím není běžnou součástí praxe, ale já ho považuji za obrovský přínos.
Mentor vám může pomoci pojmenovat to, co vás v práci tíží, kde narážíte na své hranice a proč se v některých situacích necítíte dobře. Přiznat si to není důkazem toho, že něco nezvládáte. Je to signál, že na sobě chcete pracovat, přemýšlíte o své roli učitele a chcete se ve své práci cítit dlouhodobě dobře a stabilně.
Pečovat o svůj wellbeing znamená umět si říct: „Teď potřebuji podporu.“ A to je podle mě jeden z nejzralejších kroků, které může učitel udělat.