Diagnostické portfolio dítěte v MŠ se od 1. 9. 2026 stává běžnou součástí práce mateřských škol v návaznosti na revidovaný RVP PV, který jsou školy povinny zavést. Nejde ale o žádnou revoluční novinku – většina učitelů mateřských škol již s jeho prvky pracuje, jen je nemá systematicky pojmenované. Portfolio totiž představuje přirozený způsob, jak v mateřské škole sledovat vývoj dětí v čase, plánovat vzdělávání a lépe porozumět jejich individuálním potřebám.
Co je diagnostické portfolio dítěte v MŠ
Portfolio je hlavním nástrojem pedagogické diagnostiky, který zachycuje vývoj dítěte v čase a pomáhá učitelům mateřských škol lépe vidět souvislosti mezi jednotlivými oblastmi jeho rozvoje.
Nejde jen o sbírku výkresů nebo pracovních listů. Portfolio:
- dokumentuje pokroky dítěte,
- zachycuje jeho silné stránky i oblasti, ve kterých potřebuje podporu,
- pomáhá plánovat další vzdělávací kroky,
- propojuje pohled učitele, dítěte i rodiče.
Důležitou součástí portfolia je také zapojení samotného dítěte do hodnocení vlastních pokroků a prožívání procesu učení.
Co může diagnostické portfolio dítěte v MŠ obsahovat
Portfolio může mít různé podoby – důležité je především to, aby bylo přehledné, funkční a skutečně využitelné v každodenní praxi.
Obsahovat může například:
- archy pro sebereflexi,
- záznamy z výletů, oslav narozenin nebo fotografie s kamarády,
- pracovní listy zaměřené na různé vzdělávací oblasti,
- ukázky vývoje kresby,
- materiály a záznamy, které dítě samo považuje za důležité,
- a mnoho dalšího.
Právě tyto drobné záznamy často nejlépe zachycují skutečný proces učení a vývoje dítěte v běžných situacích.

S čím se v praxi nejčastěji setkávám
V praxi se často ukazuje, že samotné založení portfolia nebývá problém. Mnohem náročnější je nastavit ho tak, aby opravdu dávalo smysl a bylo funkční součástí každodenní pedagogické práce.
Nejčastěji se setkávám s tím, že:
- portfolio vzniká spíše formálně než jako skutečný nástroj práce s dítětem,
- učitelé si nejsou jistí, co přesně do něj zaznamenávat,
- chybí propojení mezi portfoliem a plánováním vzdělávací nabídky,
- převažují hotové výstupy místo zachycení samotného procesu učení,
- vedení portfolia zabírá čas, ale učitelům nepřináší pocit skutečné opory.
A právě tady vzniká největší rozdíl mezi portfoliem „na papíře“ a portfoliem, které je opravdu funkční a smysluplné pro běžnou pedagogickou praxi.
S čím diagnostické portfolio dítěte v MŠ pomáhá
Pokud je portfolio dobře nastavené, stává se silným nástrojem, který učitelům mateřských škol výrazně usnadňuje pedagogickou práci.
Pomáhá například:
- sledovat vývoj dítěte v souvislostech, nejen v jednotlivých situacích,
- lépe plánovat vzdělávací nabídku podle reálných potřeb dětí,
- podpořit individualizaci ve třídě,
- opřít komunikaci s rodiči při konzultacích o konkrétní ukázky a záznamy,
- získat větší jistotu při sebehodnocení dítěte.
Portfolio tak nepředstavuje jen dokumentaci, ale skutečnou oporu pro pedagogické rozhodování učitelů v běžné praxi.
Diagnostické portfolio není žádná novinka
Možná si při čtení tohoto článku říkáte, že tohle všechno už dávno děláte. A je dost možné, že máte pravdu. Učitelé mateřských škol totiž přirozeně:
- sledují pokroky dětí v běžných situacích,
- sbírají a uchovávají jejich práce,
- zapisují si drobné postřehy nebo zajímavé momenty,
- vracejí se k nim při rozhovorech s rodiči,
- přemýšlejí nad tím, jak děti posunout dál.
Portfolio tak nepředstavuje nic zcela nového – jde spíše o vhodně uchopenou a systematicky pojmenovanou praxi, která do pedagogické práce přináší větší přehlednost, porozumění a oporu.
Diagnostické portfolio jako nutnost i příležitost
Od 1. 9. 2026 se diagnostické portfolio dítěte v MŠ stává běžnou součástí pedagogické práce. Může být vnímáno jako další povinnost. Stejně tak se ale může stát nástrojem, který učitelům mateřských škol usnadní práci ve třídě, pomůže lépe porozumět dětem a vidět jejich vývoj v širších souvislostech. A právě v tom spočívá jeho největší síla.
